Historie klubu

Začátky kopané ve Vracově

Průkopníkem ve Vracově byl velmi agilní živnostenský dorost, jehož první zásluhou se první utkání uskutečnilo v roce 1927. Tehdejší mužstvo tvořili učňové, tovaryši a studenti reálného gymnázia v Kyjově: Loprais, Dám, Novotný, Rajsigl, Otruba, Kiler, Krečmer, Zlámalík, Werner, Klein a další. Hrávala se jen přátelská kopaná s mužstvy Uherského Ostrohu, Kyjova, Strážnice, Holíče, Skalice, Hodonína.

K utkáním se jezdilo na kolech, nebo i na žebřiňáku. Hřištěm ve Vracově byla upravená plocha, takzvané Trhovisko, kde se konaly čtyřikrát do roka dobytčí trhy. Jak takový plácek po trhu vypadal si lze dobře představit. Hřiště bylo pískové a bylo třeba jej před každým utkáním vyrovnávat a válcovat. Kopaná se hrávala téměř dvě léta, ale nadšení opadlo, když si student Jožka Fridrich ze Strážnické ulice zlomil nohu. Po této události upadla kopaná v nemilost hlavně u rodičů, kteří svým synům zakázali hrávat. Protože tedy nebyl dostatek hráčů, klub zůstal načas v klidu.

Založení SK Vracov

Kopanou znovu vzkřísila iniciativa živnostenského dorostu v roce 1932. Na ustavující schůzi dne 20. května v hostinci u Kaiserů byl dán pevný základ Sportovního klubu Vracov. Prvním předsedou byl zvolen obchodník Antonín Procházka, místopředsedou obecní tajemník Stanislav Zavadil, sekretářem Jan Šinut a pokladníkem Antonín Procházka mladší. První starostí výboru bylo opatření finančních prostředků. Sbírka mezi občany měla velký ohlas a byla úspěšná, vybralo se přes 1.600,- Kč, což byla na tehdejší poměry značná částka. Dalším problémem bylo získání vhodného hřiště. Klub požádal obecní zastupitelstvo o pronajmutí pozemku Trhovisko. Vzhledem k tomu, že TJ Orel ustavila své fotbalové mužstvo Orel Vracov, byl zájem o Trhovisko z obou stran. Obecní zastupitelstvo rozhodlo pronajat pozemek ofertním řízením tomu, kdo dá víc. Zde se projevila agilita místopředsedy SK Vracov, tajemníka Zavadila. Ten nahlédnutím do zalepené obálky TJ Orel zjistil, kolik nabízí a cennou informaci využil pro svůj klub. SK Vracov zvýšil nabídku nájemného o 20,- Kč, takže pozemek na hřiště zajistila částka 520,- Kč. Po úpravě povrchu pozemku na vyhovující hřiště následovala přátelská utkání s okolními mužstvy.

První utkání sehrál SK Vracov v sousedním Bzenci na hřišti Na Doubravách. Toto první derby skončilo vítězstvím vracovského mužstva 2:0. Vítězství nadšeně přijalo 250 přítomných fanoušků Vracova, kteří pak své mužstvo doprovázeli ke všem dalším utkáním. Jezdilo se na kolech ve šňůře, v čele s trubačem Holkem. S dosahovanými sportovními úspěchy rostl i počet fanoušků klubu, takže návštěvy na utkání v počtu 1000 až 1500 nebyly zvláštností. Za těchto okolností nebylo nesnadné pozvat do Vracova známé rakouské ligové mužstvo Brigatinauer Wien. Toto první mezinárodní utkání bylo sehráno v roce 1932 a Vracov prohrál 1:5. Tehdejší mužstvo hrálo ve složení: kapitán Vešek Bednařík, Antonín Koutný, Hynek Nykl, Oldřich Bednařík, Antonín Tesařík, Josef Goliáš, Antonín Šišák, Ludvík Petržela, Fridrich a Veroněk. Rozvoj klubu pokračoval také technickým zabezpečením. Průběžně byly postaveny dvě dřevěné kabiny, sklad, oplocení hřiště, dřevěná tribuna a místní rozhlas.

Roku 1934 se SK Vracov přihlásil do mistrovské soutěže Bradovy západomoravské župy fotbalové v Brně a byl zařazen do IV. třídy. V roce 1936 postoupil přes Krumvíř do II. třídy. K utkáním pak mužstvo a fanoušci zajížděli dvěma až třemi autobusy za doprovodu harmoniky a nezbytným „opeřenců“, poštovních holubů pana Švestky a Vypáleného. Při každé brance vypustili holuba doručovali tak domů dobré i špatné zprávy. Nebylo divu, když se v nedělní podvečer scházela u Švestkového stovka fanoušků.

Německá okupace

Za německé okupace se hřiště SK Vracov stávalo dostaveníčkem mládeže, která nejen sportovala, ale také se bavila. Klub pořádal v této době i divadelní představení a společenské zábavy. Ve Vracově se hrála také mužská i dívčí házená a v zimě hokej. Fotbalové dění se ale nezastavilo a v roce 1942 postoupilo mužstvo do I.B třídy, kde měkota soupeře hlavně týmy z Hodonínska a Břeclavska. Po přestupu bývalých ligových hráčů do Vracova, Stanislava Paráka a Karla Bernáška z SK Baťa Zlín, Daněčka ze Bzence a Čecha z Ratíškovic, vybojovalo mužstvo do I.A třídy. Při jednom z rozhodujících utkání s SK Kyjov přišla na kopanou do Vracova nejvyšší návštěva, přes 4 tisíce diváků! Dorostenci SK Vracov se roku 1941 probojovali až finále župního mistrovství a skončili druzí hned za SK Židenice.

Sjednocení s TJ Sokol

Éra Sportovního klubu Vracov skončila v roce 1948, když přešel pod sjednocenou Tělovýchovnou jednotu Sokol Vracov. Oddíl kopané pak působil většinou v okresních. Roku 1951 začala fungovat také žákovská družstva, téhož roku se dorostenecké družstvo stalo přeborníkem tehdejšího Gottwaldovského kraje. V roce 1958 byl dán do užívání nový stadion s travnatou hrací plochou, škvárovým atletickým oválem, plochou pro lední hokej a tribunou s kabinami. Další významná kapitola vracovské kopané se začala odvíjet v roce 1974, kdy se I. mužstvo probojovalo do I.B třídy. Tam se dlouhodobě umisťovalo v popředí tabulky a konečně v roce 1979 se podařil postup do I.A třídy. Nevydrželi jsme zde však dlouho a v dalších letech následoval postupný propad až do III. třídy okresní soutěže.

Přejmenování na FC VRACOV

Další vlna vzestupu přišla roku 1995, kdy se do fotbalového dění ve Vracově zapojil podnikatel Štěpán Holešínský. Oddíl vystoupil z TJ Sokol a pod novým názvem FC Vracov postupoval výš, v sezoně 1999/2000 hrál župní soutěž a dosáhl zatím nejlepšího umístění v historii – třetího místa. V téže sezoně vybojoval také vítězství v Poháru Středomoravské fotbalové župy, když ve finále v Holešově porazil domácí tým 5:1. Protože přicházeli noví hráči, obnovilo se dříve zrušené B mužstvo. Velký obrat však nastal v polovině roku 2000, kdy Štěpán Holešínský po skončení soutěží ohlásil ukončení aktivit v FC Vracov. Bylo rozhodnuto o zrušení béčka a zbývající hráči přešli do nově se tvořícího mužstva, přihlášeného do I.A třídy. Mládežnická mužstva pokračovala v soutěžích. V té době klubu velmi pomohl městský úřad.

Významné osobnosti klubu

Vracovským klubem prošlo v poválečném období několik známých osobností. Patří mezi ně slavný vracovský rodák, herec Národního divadla v Praze Josef Somr, který jako brankář chytal ve Vracově v 50. letech. Později se rád vracel zahrát si za starou gardu. Výrazným sportovcem byl Stanislav Chmela, který se jako jediný dokázal dostat do ligového mužstva. V 60. letech odehrál v dresu Jiskry Otrokovice několik zápasů, mimo jiné proti tehdy slavné Dukle Praha. Z řad funkcionářů je třeba vyzvednout zejména dlouholetého předsedu Josefa Mezihorák („Čmeláka“) a také Slávka Mezihoráka s manželkou coby dlouholeté obětavé hospodáře na stadionu.