Doma na hody jsme jen remizovali s Mikulčicemi

Byli jsme posledním týmem, který v letošním ročníku neztratil ani bod. Vše změnil sobotní hodový zápas s Mikulčicemi, který skončil remízou 2:2.

Do zápasu jsme nastoupili v této základní sestavě. V brance Adam Zálešák, v obraně Matěj Svoboda, Darek Goliáš, Pavel Loprais a Rosťa Mlček, v záloze Marek Žandovský, Denis Ondříšek, Radek Knee, Filip Vrážel, Michal Kosíř a do útoku se od začátku zápasu postavil místo Šimona Lopraise Tomáš Gaspar.  Na lavce byli připraveni Lukáš Říha, Karel Půček, Tomáš Polanský, Roman Kozák, Dominik Bartoněk a Růžička Matěj. Hosté v průběhu zápasu vedli o dvě branky, my jsme v závěru dotahovali, ale k vítězství jsme zápas už nedotáhli. Naše šance a předvedená hra hlavně v prvním poločase nebylo to, co jsme si říkali před zápasem v kabině. Možná i vidina hráčů a představa, že to půjde samo, podtrhlo výsledek.

Sám na gólmana šel Filip Vrážel, ale selhal v koncovce, když při brejku střílí z hranice šestnáctky asi metr nad branku. A to byl a je náš problém celý podzim. Mohli jsme vést během prvních pěti minut dva až tři nula. Denis chystá míč do vápna a naši tři hráči před gólmanem Mikulčic se nedokáží domluvit a zakončit. Ani střela Filipa ve 2. min , která skončila na břevně, nenašla svůj cíl. Šance na gól jsou uspěchané a nemáme dostatek klidu v zakončení. Náš problém číslo 1 je mladý mančaft a zbrklost v koncovce, nakopávané balóny tam, kde by měla být kombinace a nevyužití našich předností, což jsou fyzické fondy a dostatek hráčů na střídačce.

Jako lídr soutěže jsme zaváhali v domácím prostředí a ze zápasu bereme jen bod. Hosté vstoupili do utkání lépe a jedinou branku první půle vstřelil Osička.
Po změně stran přidal druhou branku hostů Šebestík, když si z naší obrany udělal řešeto a obešel postupně tři naše hráče a zakončil do středu brány, kde nachytal i Adama Zálešáka, který skáče na pravou stranu. Sice se nám podařilo během sedmi minut srovnat a obrátit výsledek na 2:2, když se postupně prosadili Žandovský Marek a Říha Lukáš, ale na vítězství to nestačilo. Otočit zápas se nám už nepodařilo. Šance jsme měli ale to Mikulčice taky. Podržel nás opět Adam, který zlikvidoval za stavu 2:1 nebezpečnou střelu, a když do brejku vyzval kolmou přihrávkou za obranu Rosťa Mlček Lukáše, myslel jsem, že zápas skutečně otočíme.

Konečné hodnocení ? Mikulčice z minima vytěžily maximum a my, jak už sem psal na začátku i v průběhu celé podzimní části, se potýkáme s problémem při zakončení. Schází nám jistota a klid. Když ke vstřelení branky ze dvaceti možností trefujeme jen dvakrát je to nedostačující a nemůžeme chtít víc. Všechno má své důvody a my víme kde máme nedostatky.  Když se neujaly střely Denise a Lukáše nebo Filipa a my nedokážeme proměnit jasné tutovky, pak nemůžeme chtít tři body.

Jaro bude těžké. Pokud Dubňany dotáhnou svou serii bez porážky, budou jen o bod za námi. To už jsem psal v minulém komentáři. Nicméně jsem na borce pyšný. Protože kdyby mi na začátku sezóny někdo řekl, že budeme bez porážky jen s jednou remízou, bral bych to všemi deseti. Ono je to o tom, vydržet a makat společně na trénincích.

Zaja

Sponzoři a partneři FC Vracov

prev

next