Poslední soutěžní zápas sezóny skončil dělbou bodů
TJ Mikulčice - FC VRACOV 1 : 1 (1:1)
STŘELCI: 28. Kuchynka Eduard – 11. Loprais Šimon
ŽLUTÉ KARTY: 90. Král Marek – 24. Knee Radek, 32. Vrážel Filip, 67. Tomáš Gaspar
V Mikulčicích jsme před zápasem naladění na to. že přejedeme domácí a poslední zápas sezóny 2021/2022 si užijeme. Nálada v kabině je super, trenér klukům připomene, že dnes si to mohou užít a že už o nic nejde. Mělo by to být znát na hřišti, ten rozdíl mezi druhým a předposledním týmem tabulky, ale někdy to tak prostě nejen ve fotbale je, že se trápíte bez ohlkedu na to, co říkají čísla.
Dnes máme na soupisce 13 chlapů a z toho jednoho dorostence a druhého gólmana. Sestava a základ, nebo-li kostra mužstva, je ale v celku jako vždy stejná. V útoku začal Lukáš Říha se Šimonem Lopraisem, v záloze Rosťa Mlček, Filip Vrážel, Radek Knee a Víťa Říha, v obraně Matěj Svoboda, Marek Žandovský, Pavel Loprais a Karel Půček, no a na lavičce na šanci čeká Tomáš Gaspar s Filipem Fridrichem. V začátku utkání jsme jasně lepší a naše výpady i hra svědčí o tom, že bychom měli z Mikulčic odvézt tři body. Kombinace se nám daří a přihrávky i šance na vstřelení první branky se množí. Ujímáme se vedení po dlouhém pasu Matěje na Víťu, který centruje do vápna a na zadní tyčce hlavou do protipohybu domácího brankáře skóruje Šimon. Zasloužené vedení a dobře sehraná akce. Ta však domácí nesrazila, ale naopak povzbudila k větší aktivitě. Postupně se prosazují a vytváří si nebezpečné brejky. V některých pasážích hry mě překvapil náš alibismus. Doplácíme na to ve 27. min, kdy si domácí před naší šestnáctkou dělají co chtějí a krásná střela ze středu hřiště zaplavala po zemi přesně k levé tyči. Vzadu máme hodně mezer a šikovní útočníci nám dělají čím dál víc problémů. Chceme s tím něco udělat, a tak na post předstopera stahujeme z útoku Lukáše, a místo něj jde do útoku Filip Fridrich. My už nejsme tak kousaví jako z úvodu a vzadu hrající dvaačtyřicetiletý stoper domácích nám sbírá všechno co jde. Na některých našich hráčích jde vidět únava po pátečních akcích, kdy to někteří zřejmě přehnali a brzké sobotní vstávání jim vůbec neudělalo dobře. Což bylo znát nejen na trávníku, ale i mimo něj. Ostatní ale makají dál a v závěru první půle se dostává do brejku Filip Vrážel, který nikým neatakován se řítí na brankáře, ale v koncovce selže a brankář domácích svírá míč na zemi v náruči. Takže do kabin se jde za stavu 1 : 1.
Snažíme se i ve druhém poločase, nikomu nemůžu nic vytknout, snad jen ten přístup. Ale zase na druhé straně jsou i takoví, co to vzdali a vůbec nepřišli. A to je pak knokaut. Naši borci chtějí, ale ani bojovný výkon nám nepomáhá. Bylo to představení i obou dvou gólmanů. Na naší straně dobře zachytal Adam Zálešák. Opět se budu opakovat, je to pan gólman. A gólman zářil i u domácích a až neskutečně Mikulčice podržel. Náš tým předváděl během jarní části dobré zápasy, dokázal si vytvořit, krom zápasu z Dubňany B, gólových šancí dost a dost. Stejně jako v tomto zápase ale vždy doplatil na níizkou produktivitu. I tady na solidním terénu ve druhé půlce měl gól na hlavě například Marek Žandovský nebo i Viťa Říha, když se uvolnil na hranici šestnáctky a vypustil střelu bodlem, ale domácí podržel góolman s číslem jedna anebo pomezní. Náš další gól nepřišel, protože hlavní rozhodčí píská Rosťovi ofsajd na popud právě zmiňovaného domácího pomezního. Z mého pohledu bylo i hodně situací, kdy necitlivost hlavního arbitra nejen mě dováděla do stavu šílenství,. Proto bych i rád v tomto případě chlapy na hřišti pochválil že zůstalo jen u tří žlutých karet.
Čtvrtá remíza a jedna prohra v sezóně. Co víc říct, asi ani už nic. Jdeme to večer zapít a já už chci mít chvilku od fotbalu klid.
Bejci díky.
Zaja