
Muži přivezli další potřebné 3 body k postupu i z Mikulčic
TJ Mikulčice - FC VRACOV 0 : 4 (0:3)
STŘELCI: 4. Říha Vít, 18. Říha Vít, 30. Rotrekl Samuel, 76. Říha Lukáš
ŽLUTÉ KARTY: 17. Vrážel Filip, 60. Gaspar Tomáš
Do sestavy se vrátil Darek Goliáš, pro drobné zranění chyběl Jirka Kudlík. Zcela zdráv nebyl ani Josef Šebesta, a tak jsme do zápasu vstoupili s následující sestavou.
V brance Adam Zálešák, na stoperovi Radek Knee a Darek Goliáš, na pravé straně obrany Karel Půček, zleva Rosťa Mlček. Ve středu zálohy Víťa Říha a Filip Vrážel, zleva Tomáš Polanský, zprava Pavel Loprais a před nimi v útoku Tomáš Gaspar a Lukáš Říha. Na střídání byli připraveni Josef Šebesta, Filip Fridrich, Jan Loprais (2005), Hynek Klimek, Sam Rotrekl, Jan Loprais (2007) a Martin Bábík jako brankář.
Byl to zápas dvou naprosto rozdílných poločasů. Do toho prvního jsme vstoupili velmi dobře a už ve 4. minutě jsme se po střele Víti Říhy z hranice šestnáctky dostali do vedení. Tentokrát jsme po prvním gólu nepolevili jako proti Kostelci, ale pokračovalo dobývání soupeřovy branky. Měli jsme dobrý pohyb, kontrolovali jsme hru a poměrně často jsme se dostávali do šancí i do zakončení. Bohužel však Lukáš Říha si obrazně řečeno tentokrát neobul ty správné střelecké kopačky. Jeho střely končily buď brankáři v náručí nebo těsně vedle branky. To jeho bratr Víťa se v 18. minutě mohl radovat podruhé, když mu po rohovém kopu hlavička Pavla Lopraise přistála u nohou a Víťa tentokrát z malého vápna zvýšil naše vedení na 2:0. Tlak na soupeře se ještě zvýšil, když zhruba ve 25. minutě naskočil do hry Honza Loprais, a tak jak to umí, začal okamžitě napadat rozehrávku soupeře už na jeho polovině. A právě díky této aktivitě se zrodil třetí gól, když Honza vybojoval míč na obránci u postranní čáry a poslal ho na volného Sama Rotrekla, který povedenou střelou z levého rohu šestnáctky rozvlnil soupeřovu síť potřetí. Vedeme 3:0 a tento stav vydržel až do konce poločasu. V této fázi zápasu jsme byli o třídu lepší než soupeř. Škoda jen, že jsme nedokázali prokázat větší klid a přehled v zakončení, protože pak by skóre muselo být minimálně dvojnásobné.
První poločas nás i diváky navnadil na hezké pokračování. Druhý poločas jsme však zahájili v podstatně volnějším tempu. Snad pod dojmem vedení 3:0, těžko říct, ale prostě tam bylo vidět méně pohybu, náběhů i důrazu v osobních soubojích. Soupeře už jsme netlačili tak, jako v prvním poločase, ale stále jsme měli mírně navrch. Střelecká smůla nás však pronásledovala nadále, a když i proti Lukášově velmi dobře umístněné hlavičce po rohovém kopu dokázal skvěle zasáhnout brankář domácích, byli jsme z toho už trochu otrávení. Tento stagnující stav se nám podařilo protrhnout až v 76. minutě, kdy po samostatné akci vyslal na branku tvrdou přízemní střelu Filip Vrážel. Jeho střelu brankář neudržel a Lukáš Říha zblízka dorazil na 4:0. To byl ale poslední hezký moment druhého poločasu.
Aby se to na závěr ještě trochu rozhýbalo, dal trenér postupně šanci všem hráčům z lavičky. Stal se však pravý opak. Pohyb se nezlepšil, vázla rozehrávka, přibývalo zbytečně ztracených balónů a posledních 15 minut jsme nedůrazným až laxním přístupem obránců, stoperů i záložníků dokonce dovolili soupeři hrát převážně na naší polovině a několikrát ohrozit i naši branku!! Takže Martin Bábík, který v 65. minutě nahradil Adama Zálešáka, si opravdu zachytal a naštěstí velmi dobře v této situaci obstál.
Výhra 4:0 je pěkná, tři body do tabulky – paráda!!
Velmi dobrý dojem ze zápasu však trochu pokazil náš výkon v posledních 15 minutách. Závěr tohoto druhého poločasu byl pro nás velkým varováním před zápasem se Žádovicemi. To, co stačilo na Mikulčice, proti soupeřům, kteří nás teď čekají, stačit nebude. Žádovice, Nesyt i Lužice jsou týmy, které by takovéto výpadky ve hře dokázaly potrestat.